po příchodu muže se společně navečeříme - bud doma nebo se rovnou sejdem v nějakém restauračce a dáme třeba pizzu,pivo.Když je pěkně,jídlo se odbývá na terase,zrovna tak pozdější zábava,jako pokec co dnes bylo,dáme človeče nezlobse,někdy se kouknem na bednu,někdy jdem se psem no a pak hupky šupky do postýlky,nebo já ještě prokrastinuju třeba tady.

Je to takové zvláštní,jk jsme doma pořád sami dva,klid,najednou žádné povinnosti,řešíme jen to co uznáme za vhodné,takový beztížný stav,bezstarostný,kéž by trval věčně,i když při hlubším zamyšlení mě to až děsí,že už jsme v těch letech,kdy už nás nikdo nepotřebuje....