Auto jsme běžně půjčovali mému bratrovi, když neměl ještě svoje, párkrát jsme ho půjčili i kamarádům ze skauta. Nikdo nám s ním nic neudělal, vždy nám ho vrátili s plnou nádrží a občas obohacené o nějaké předměty v autě zapomenuté. Ale je fakt, že auto se už řadí mezi předměty, které bych nepůjčila jen tak nějakému známému, jen lidem bližším.

Sama si vybavuju akutní situaci, kdy si auto půjčili moji rodiče od sousedky. Když velmi náhle zemřel můj děda na chalupě, babička v šoku volala a rodiče ji tam v žádném případě nechtěli nechat samotnou a jak na potvoru měli zrovna auto v servisu. Sousedka jim auto půjčila okamžitě a bez zaváhání a bylo to od ní opravdu moc laskavé, hodně to pomohlo, chalupa je mimo dosah bžné veřejné dopravy a vůbec nevím, jak jinak by se tam tak narychlo dostali.