Nedávno jsem byla na jednom pražském hřbitově a viděla tam velký náhrobní kámen s třemi jmény a třemi velkými laserovými portréty. Šlo o dvě mladé ženy a jednoho muže, všichni ve věku 25 - 35 let. Každý z nich se jmenoval jinak a každý z nich zemřel jindy (nešlo tedy například o oběti jedné autonehody). Pokud byli příbuzní (nebyli si dle fotografií podobni), co je v tak mladém věku všechny postihlo? Nebyli-li příbuzní a nezemřeli najednou, proč jsou pohřbeni spolu? Zarazilo mě to, nechápala jsem a doteď mě žádné vysvětlení nenapadlo. Zůstane to pro mě nejspíš bez odpovědi.
V souvislosti s těmito zemřelými mě napadlo, jaké by to asi bylo, kdyby každou noc v hřbitovním tichu některý ze zde pochovaných začal vyprávět ostatním svůj příběh.