Taky mám prcka u babičky a je mi smutno :)
Ohledně lásky - říkáme si to několikrát denně, říkám mu broučku, sluníčko, srdíčko, někdy bambulo enbo knedlíčku :) Máme své rituály, večer čtení pohádky, loučení na dobrou noc s pusinkou a vyznáním a ještě od dveří - mamko? můžu si natáhnout nožičky? jo můžeš si je natáhnout nebo si je třeba dej za hlavu, hlavně ať jeti dobře :) On se zasměje, já odcházím, přijdu za pět minut a spí.
V poslední době jsem měla dojem, jak jsme furt venku, že mě nepotřebuje, že jsem jen jeho doprovod a doma kuchařka, uklízečka. Ale při sporu s dědou se mě zastal, křičel a hodil na něj polštář - pro něj to bylo trošku vzrůšo, pro nás konec a děs z toho, že byl malý u toho, vůbec se to nemělo stát, ale prostě mě potěšilo, že byl prcek se mnou, na mojí straně, že snad ví, kam patří. Zlato moje!