jasně, imunita

dám sem kousek jedného mého textu:
"Oběti domácího násilí často trpí posttraumatickou duševní poruchou, což je
duševní porucha, která je v odborné literatuře popisována jako typický následek
týrání, který se dostavuje po těžkém stresu, jehož intenzita překračuje běžnou lidskou
zkušenost. „Má podobu nočních děsů, nespavosti, záchvatů vzteku, flashbacků,
panického strachu, bezmocnosti, úzkostnosti, neúměrných pocitů vlastní viny,
dezorientace, vtíravých představ a podobně.“68 Dalšími příznaky jsou například
vyhýbavé chování, ztráta pozitivních emocí, nervozita, zvýšená dráždivost apod.
Tato duševní porucha je jednou z příčin snížení věrohodnosti výpovědi oběti
domácího násilí jako poškozeného v očích orgánů činných v trestním řízení.
Oběti domácího násilí jsou traumatizovány dlouhodobě, a proto se jejich
reakce na nabídnutou pomoc mnohdy může zdát neadekvátní a pro nepoučenou
osobu nepochopitelná: „Pomoc přijímají s nedůvěrou, neprojevují žádnou vděčnost.
Mnozí lidé se tímto chováním dají odradit, nemají dost zkušeností nebo trpělivosti,aby věděli, že pro tyto oběti je typická nedůvěřivost až podezíravost, nevěří, že byjim někdo mohl pomoci, jsou uzavřeny ve svém světě, neprojevují city navenek, mají
samy o sobě špatné mínění.“

Dlouhodobé násilí páchané výhradně blízkou osobou ústí do tzv. „syndromu
týrané ženy“ (= oběti), definovaného jako „soubor specifických charakteristik a
důsledků zneužívání, které vedou ke snížené schopnosti ženy (= oběti) efektivně
reagovat na prožívané násilí.“ Jako tři hlavní znaky Čírtková uvádí příznaky
spadající pod posttraumatickou stresovou poruchu, naučenou bezmocnost oběti a
sebezničující reakce.

a to je jenom psychické. dlouhodobý stres samozřejmě přináší potom následy i fyzické

bude ti líp, vydrž