Taky nežárlím, ale dovedu si představit důvod, proč bych děti nepustila někam, kam chtějí. Typicky – na chatě u mých rodičů je pošahaná sousedka, která pořád moje děti zve k sobě. Moje děti by tam šly děsně rády, ale já je tam po jedné špatné zkušenosti prostě nechci pouštět.
Naší mámě trvalo několik let, než jí došlo, že nikdy neví, kdy sousedce šíbne pořádně, a ani bez šíbnutí na ni ostatně není moc spolehnutí. Takže až teď pouštím po dlouhé době děti k babičce na chatu samotné, když už vím, že je k sousedce nepustí...