Myslím si, že to moc nejde srovnávat. Obě doby jsou rozdílné a ani bych neřekla, že dnešní doba je úplně ideální.
Ad kompoty - jsem za ně tchýňce vděčná - s láskou, podomácku s ovocem z jejich zahrádky. Letos dojíme zbytek od ní a od příštího roku, co si nevypěstuji, nekoupím a nezavařím nebudeme mít - pevně doufám, že bude ještě žít, aby mě naučila jak zavařovat ve vlastní šťávě...
Podle mě ovoce zamražené není nikdy ani v tom koláči tak výborné jako dobře zavařené. I proto se sama do mražení moc nehrnu... A zavařené ovoce nepoužívám jen do koláčů a buchet, ale i do pohárů, k pudinku, do dezertů, na dorty...
Občas i kupujeme ananas, mandarinky... a je fakt, že kdyby člověk mohl mít i tohle vlastní nebyla bych proti. Faktem ale je, že jsem výrazně línější než byla moje maminka, její maminka, moje tchýně... Nemyju nádobí ručně, nechodím x kilometrů v každém počasí pěšky do práce, neperu ručně prádlo, ručně ho nemáchám a ani ho ručně neždímám, občas si z mé lenosti zajdeme na oběd, nemám denně zameteno, 2x týdně vysáto a vytřeno... a stejně se ani nesnažím shánět ovoce, abych si vlastní zavařila... Kdyby vcelku často přes prázdniny nevařil manžel (má prázdniny), tak bych asi obědvala výhradně meníčka... Na mou omluvu ale uvádím, že na rozdíl od mojí maminky celé léto chodím do dvou prací, dohání mě tu a tam stres z probíhající změny práce a z práce nechodím jako ona ve 14:3O (i když ona zase vstávala před 5 hodinou ráno). Táta se staral výhradně jen o údržbu domu a zahrady.
Nicméně při tom všem, co moje maminka zastala a denně stihla musím říct, že s námi jezdila na výlety a i se nám věnovala - možná dokonce v něčem i více než se dnes věnuju já svým dětem, a to se fakt snažím.
Rozdíl byl podle mě v tom, že ona když věděla, že se pojede na výlet, tak dřív vstala a tudíž třeba už v 8 hodin ráno byl hotový oběd a mohl se sbalit s sebou; měla nabalené svačinky... ani tohle já z 90% nedávám

Myslím, že spousta tehdejších manželů by se dnes ani nechtělo ženit či žít v partnerském vztahu po přečtení mého příspěvku.