Jejdamane, ono když ty děti jsou zvyklé, že tatínek přijde, řekne jim ahoj, dá jim pusu, pak se večeří a po večeři si jde táta sednout na chvíli do obýváku, aby si odpočinul, oni tedy si jdou hrát nebo dělat něco po svém a pak už je tak nějak čas se chystat do postele, tak už jim to asi ani divné nepřijde.

Já jsem jako dítě taky spoustu věcí brala jako samozřejmost a až o dost později jsem zjistila, že se dají dělat jinak a v jiných rodinách se to jinak dělalo. Jako dítě jsem nad tím ale nijak nepřemýšlela, protože jsem to brala, že to tak je normální a neviděla jsem do obýváků jiných.

Já bych byla samozřejmě radši, aby si táty děti užily více, ale holt to není jako za socíku, kdy byli všichni o půl čtvrté doma a celé odpoledne k dispozici.

Můj muž to má jak píše Michal, cítí zodpovědnost a bojí se změnit práci. Nemá jistotu, že by jiná byla časově lepší a kdyby, tak jestli by nás uživil.