Když jsem o té otázce přemýšlel já, tak jsem vyšel z toho, že „oprávněný“ je založený na právu. A v novém občanském zákoníku čtu:
§ 855
(2) Účelem povinností a práv k dítěti je zajištění morálního a hmotného prospěchu dítěte.
§ 857
(1) Dítě je povinno dbát svých rodičů.
(2) Dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, jak to odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem, včetně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, jakož i práv jiných osob a veřejného pořádku. Dítě je povinno se těmto opatřením podřídit.
§ 858
Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění.....

Čili podle našich zákonů mi přijde, že oprávněně můžu požadovat cokoli, o čem jsem přesvědčen, že je ku prospěchu dítěte. A protože rodiče obvykle požadují to, o čem si myslí, že je to ku prospěchu dítěte, jsou všechny jejich požadavky oprávněné.
Je v mé úvaze nějaká chyba?