Právě, že už se mi těžce nechce. Práce je něco jiného, tam mi to přijde jako pohoda, jen doma jsem nějaká "zavařená"....
Teď jsem byla skoro týden marod, tak jsem něco podělala, ale stejně, jsem nemocná, sakra!
Chlap celej tejden vstával ve tři ráno, jezdí s náklaďákem, přijde domů a hrcne a nějaký nádobí, neustláno, prach, to ho naprosto nechává chladným "chodí přece do práce"... Já ho respektuju, ale.... třeba si pořád řikám, že dokud jsme ho neměly, takovej bordel tady nebyl Ale zas jsme ženský, že jo, tak co bychom to byly za ženský, abychom si neporadily
Do hospody nechodí, prachy vydělává, nekurví se atd... Všechno ostatní jinak dává v pohodě, jen když luxuju, prostě zvedne nohy...