Pamatuju si zcela přesně, jak jsem si poprvé zavázala botu. Vznikla hádka mezi mnou a matkou, ona tvrdila, že to neumím, a já, že jo. A ku podivu vznesla požadavek, ať jí to teda ukážu
. Chodila jsem do školky, takže mi mohlo být tak pět. Vzala jsem botu, zavřela se s ní do šatny, chytla tkaničky a zavázala je. Nevzpomínám si, že by mi to předtím někdo ukazoval a já tomu věnovala pozornost, prostě jsem je vzala, zapřemýšlela, kam by asi co mělo přijít, a udělala mašličku.
Z našich dětí "umí" zavázat tkaničku jen nejstarší, naučil se to někdy po šestém roce po několika měsících našeho úsilí. On si vezme návod a podle návodu poskládá celkem složité lego 10+. Tak jsem mu nakreslila návod na mašličku. Ku podivu to moc nefungovalo, tedy asi to trochu pomohlo, ale je to dost jiný druh jemné motoriky nebo nevím... Doteď se s nimi ale trápí a další boty budu kupovat s rychlozavazováním.
Zavazuju tím prvním způsobem a stejně jsem to učila i jeho. Akorát nemá stejný "prstoklad" (on vlastně nemá žádný prstoklad, udělá kličku, položí si ji...
).