Myslíte, že je nezvratné, když rodiče sami mají nadváhu, nebo jsou obézní, že jejich dítě bude také jednou obézní? Že se s tím nic nedá dělat? Není to spíš v určitém životním stylu? Znám pár dětí, které v raném dětství vypadaly celkem normálně, a pak najednou rok od roku se měnily k obrazu svých rodičů. Některé už jsou dnes vyloženě obézní. Je mi jich líto. O některých rodičích těchto dětí, co znám, vím, že se sami dost nezdravě cpou. U některých vím, že tento náběh na nadváhu u svých dětí zvládly, (třeba přijely po prázdninách vykrmené od babičky) a pak třeba jen hlídali, aby děti jedly kvalitní jídlo a vše se vrátilo do normálu. Sama mám zkušenost takovou, že opravdu i moje děti jsou každé jinak oplácané s jiným apetitem k jídlu, a tak prostě to víc oplácané tak nějak nenápadně víc hlídám(když si chce večer přidat další gáblík sytého jídla, tak třeba odvedu pozornost a jdeme dělat něco jiného, žádný teror), snažím se, aby se po večerech necpalo, nejedlo moc, vedu ho celkem úspěšně ke sportu a tak. Někdy mám pocit, že pokud se rodič hodně snaží(nebo spíš nesnaží), může dítěti někdy pěkně pohnojit život a i zdraví, i vlastním špatným příkladem. Jaké máte s tímto ze svého okolí zkušenosti vy?