Přidat odpověď
Jajo, ja to vnimam prave naopak - cele detstvi a brzkou dospelost jsem byla velmi aktivni sportovkyne /resp. tanec, balet nekolik hodin denne/. Po urazu jsem nucene prestala a to blby telo si to mnozstvi pohybu pamatuje dodneska. I po dvaceti letech, pokud chci zhubnout pohybem, musim drit daleko vic a dele, nez lidi, kteri se tak moc nehybali. Telo reaguje, ale az pri dlouhodobe a vysoke zatezi, nejlepe denne alespon hodinu a pul aerobniho cviceni. Zdrava strava je samozrejmosti. Mam to vysledovane a potvrzene i lekari.Jedina vyhoda je,ze pomerne rychle vybuduju svaly a jsem dost ohebna i po tech letech.
Svoje deti k pohybu vedu, ale vim uz, ze nic se nema prehanet. Pritom jedno dite je vyhuble, druhe ma sklon k pribrani, prestoze stravu maji k dispozici oba stejnou,odmala oba preferuji dobrovolne zeleninu v jakekoli podobe, k piti cistou vodu a sladke poznali az co nejpozdeji. Ale nemusim chodit daleko - kdyz se podivam na rodinu sveho manzela, vidim velmi stihlou rodinnou vetev me tchyne a naopak pekne kulatou vetev tchanovu. Muj manzel je evidentne z te stihle vetve, jeho bratr naopak, prestoze aktivne donedavna delal trojboj a denne trenoval.
Předchozí