Tak to je celkem běžné, že děti v cizím prostředí jsou hodné a poslouchají a teprve doma upustí páru, syn to má taky tak, potřebují to a doma vědí, že je budeme mít i tak rádi a že se nemusí snažit předvést v tom nejlepším světle....zatímco v cizím prostředí si musí tup přízeň vybojovat, zkrátka, že doma můžou být samy sebou...někde jsem četla, že když je to naopak, tak to právě značí, že někde je nějaký problém....