Anni, proč proboha divně, hloupě?
Leckteré pětileté dítě neví ještě spoustu věcí, ale to neznamená, že mu máme říkat, že je hloupé nebo divné, máme ho to naučit, ne?
Tak proč by prostě paní učitelka nemohla říct: Na veřejnosti se tohle nedělá, Vanessko, dělej to v soukromí a teď dej ruce na peřinu, ať si v klidu odpočineš?

Mně spíš přijde divné, že tohle nikoho nenapadlo a každý na to hned jde silou.

Když se malé děcko v restauraci vysmrká u stolu, tak mu taky neřeknu, že je divné a hloupé. Prostě a jednoduše: Smrkáme odvráceni nebo odejdeme od stolu a je, ne?

Nebo že by v té divoké reakci přece jen hrálo roli to tabu a stud, co v sobě máme?