Dítě s DYS poruchou má mít specifické chyby zohledněny, nikoli odpuštěny. U syna to v praxi vypadalo tak, že psal-li těžší diktát zaměřený např. na i/y atd., tak učitelka příliš neřešila, zda mu chybí 1 nebo 2 háčky a podob. Hrubé chyby, ač je dyslektik a zároveň i dysortografik zohledňovány neměl.
Byl-li to jen kratší opis, nebo lehčí cvičení, tak zohledňovala méně. Dle psycholožky, která jednou ročně nahlédla do sešitů to dělala dobře.
Mě to také přišlo tak akorát - jedničku z češtiny neměl, věděl, že se musí snažit, ale také nebyl trestán za to, že mu vypadlo občas písmenko ze slova, tečka za větou.

Syn byl v normální třídě. Je-li Tvůj syn v dys třídě, předpokládám, že učitelka ví, co dělá a také, že pravděpodobně mají na práci více času než děti v normálních třídách, takže hodnocení, které tu uvádíš mi připadá naprosto v pořádku.