Já jsem to myslela tak, že investice do studia dětí je druh dohody, poskytuješ to dospělému člověku a není to levné, ten člověk to neměl brát jako samozřejmost. Nechci říct, že by zakladatelka měla dělat něco co jí nebaví, žít podle matky. Ale asi by s ní neměla přerušovat styky, spíš jí dokázat, že právě díky studování je tam, kde je a je v tom spokojená. Vždyť to je to, co matky řešej, Sice mají své úzkoprsé představy, nicméně mají za sebou investici(materiální, ale hlavně emoční), která by se měla jakkoliv zúročit.
Matky jsou schopny přijmout horší věci než že dcera pere prádlo v jelenu (nadsázka) a zaslouží si vědět, že nebyly matkama zbytečně. je to dobré pro obě strany.
Pokud je zakladatelka tak daleko, že s tou svou zvažuje přerušit jakékoliv sdílení, tak je zkrátka dlužná..