Možná jde jen o to nastavení, co to je "jdu makat" - resp. co se považuje za adekvátní práci. Oni možná pracují a hodně - jen to nikdo jako práci nebere, protože nejde o ten správný zaměstnanecký poměr od-do a pravidelný příjem. Dost často se setkávám s tím, že nejedná-li se o obchodní činnosti nebo řemeslo, pak se samostatná činnost bere jako něco, co dotyčný dělá, ale vlastně spíš pro sebe, bez ekonomického efektu. Ale tak to být nemusí. Z mého pohledu je celkem úctyhodné hledat poctivě to, co mi sedí, jít za tím třeba po malých krocích, takových, které mi vyhovují vzhledem k rodinné situaci, a nechávat si prostor pro to, že uvidím, jak se to vyvine. To, že o možném vývoji zakladatelka nepíše, ještě neznamená, že celoživotně ustrne s tím "pečuji o děti" - ony vyrostou a určitě pak svůj čas bude věnovat i jiným věcem - jen se s tím třeba nesvěřuje, nebo to nechává na dalším vývoji. Já mít za miminku takového kategorického člověka, jako má zakladatelka, možná bych se jí hned neběžela svěřovat, co a jak plánuju. Ale jak tak sleduju třeba poptávku lidí po zdravé zelenině, ovoci, bioproduktech - možná bude mít zakladatelka v budoucnu našlápnuto k lepší zajištěnosti, než kdyby někde v kanclu účtovala a měla pořád nad hlavou Damoklův meč výpovědi kvůli tomu, že se její 4 děti permanentně střídají v nemocech, protože si každý týden dotáhne někdo něco z nějakého kolektivu.