Jo, holčičího, pardon. Takže "v životě" myslíš v dětství. OK. Děti v MŠ se ještě zcela běžně (běžně = ne možná většinově, ale stále dost) kamarádí genderově nezaujatě, moje neholčičková dcerka měla v MŠ kamarády kluky i kamarádky holky - spíše tedy neholčičí, ale mám pocit že i jednu krajně pištivou.

A sama píšeš, že holčičí (to protivné) chování nemají všechny, jen většina (a troufám si tvrdit i z pozorování školkových dětí, že to není většina, ale jen tak polovina, která pak tvoří ty výrazné růžové pištivé hloučky, zbytek je rozptýlen nevyhraněně s kluky a sobě podobnými holkami).

Když nebude holčička jako většina ostatních holčiček, ale jako menšina holčiček a část kluků, nemělo by to "porazit" ani slabou povahu.