Mozna by stalo za pokus se trochu uvolnit a neresit vsechno do mrte.
Mozna si syn uvedomuje ze se tvuj zivot a starosti toci totalne kolem nej a jeho specifik ci odlisnosti od normalu; nevim jestli je to uplne nutne. Mozna by mu pomohl pocit ze neni zas az tak strasne "vyjimecny".
Ze se nic nedeje s botama po tretim upozorneni mi prijde zcela bezne, ze se nic nedeje po patem upozorneni se stava taky a to nemam autisty, ale jecet by mne nenapadlo. Podle toho co pises je to ale bezna praxe i ve skole - kdyz porad ucitelka resi kdo zlobi a komu je treba pridat prasatko do sbirky ~d zni to strasne smutne.