Moje děti s námi jezdí na Dušičky úplně odmalinka, od batolat. Vykládala jsem jim, kdo v kterém hrobě leží a proč tam jezdíme, učila jsem je, jak se chovat na hřbitově, jak u hrobu. Chránit děti před vědomím, že existuje smrt, mi připadá nezdravé. Samozřejmě, zpočátku to moc nepobíraly, dnes ale už dušičkovou vzpomínku považují za samozřejmost.
Takže čtyřleté dítě bych klidně vzala, to už je velké určitě dost (pokud není hyperaktivní, protože pak by to mohlo otrávit celé rodině).