Přidat odpověď
Sólistu bych vedle sebe teda asi nesnesla, hlavně kdyby mi říkal, že dokud mě živí (na mateřský), nebudu mu kušnit do toho, kdy si má brát dovolenou.
Jsme pár - tým, prostě se dohodneme. Můj muž si vybírá aspoň dva týdny dovolené v kuse v létě, něco si vybere po dnech z jara, dělá krátký - dlouhý týden na dvanáctky, když si vezme v krátkém týdnu 2 dny, má volno celý týden a chodí obden na ryby. Pár dní si nechá do zásoby, kdyby byl syn nemocný, pak tu nemoc většinou pokryjeme manželovým volnem a dovolenou, abych si já nemusela brát OČR. Já si dovolenou vzít kdy chci nemůžu, jsem učitelka. To má zase tu výhodu, že máme dítě zaopatřené všechny prázdniny, ráno ho odvedu a odpoledne vyzvednu. Vysokou jsem si dodělala dálkově, částečně na rodičáku - jedním z důvodů byla i ta příznivá pracovní doba (ale předtím už jsem učila a věděla jsem, že mě to baví).
Čili muž mi umožnil studium bez nějakejch sólistickejch řečí typu "neživíš, tak nepřepínej", díky vystudované VŠ mu já umožním, aby dělal práci, kterou dělá - na dvanáctihodinové směny. Výhodné je to pro všechny.
Předchozí