Však jo, podle mě je nejlepší si uvědomit, že tchýně nemá povinnost sanovat moje krizovky.
Mohla by, jenže nemusí. Moje krizovky jsou můj byznys. Koho by neotrávilo, že ač může, je prošena a uplácena, tak dělá drahoty a pak ještě kušní, ale co s tím? Přerušit s ní styky? A proč? Aby byla potrestaná? Užírat se, že jí děti mají rády, i když je pitomá? Proč? Není lepší, když děti babičku mají rády, i když je nehlídá? Proč se kvůli tomu, že tchýně je líná a neochotná, trápit? Prostě nechce, tak ať se jde vycpat a když je nepříjemná, tak už bych se jí příště nedoprošovala.
Nebo tě napadá nějaká cesta, jak ji umravnit, aby byla prorodinnější?