Je to pohled jen jedné strany, a to zakladatelky. Kdyby se k tomu mohla vyjádřit i tchýně, tak bychom se možná na to dívali jinak. Mně připadá, že pravda bude někde uprostřed, tchýně není asi typická hlídací babička, která hýká radostí, když může hlídat vnouče. Zakladatelka má asi zase k tchýni nějaký odpor a za hlídání možná ani nepoděkovala, protože to bere jako samozřejmost. Tak ať se nediví, že tchýni to mrzí a nějaký vděk si řečmi potom vynucuje. Již jen ten vztek, který zakladatelka potlačuje, nesvědčí o jejím dobrém vztahu k tchýni.