Hospodaříme společně, což je možná zásadní rozdíl od situace, co popisuje zakladatelka.

Od mé mamky děcka dostávají na narozeniny kromě dárečku typu knížka každý tisícovku, kterou dá do ruky mi, děti to asi vidí, poděkujeme. Vždycky to skončilo ve společné kase. Tedy bezprostředně jsem nikdy nešla a s patřičným komentářem o babiččině štědrosti jsem je nikdy hned neutratila za momentální NAD-spotřebu "pro dítě". Proč by toto mělo být špatně?

Nemyslím, že by naše děti strádaly - kupujeme oblečení a boty v době, kdy ho potřebují, sportovní vybavení, když je to aktuální, chodí na kroužky, bazén apod. průběžně, sladkosti i pastelky se u nás taky vyskytují.

Babička to ví, její peníze prostě přidáme do hromádky.