Ani mně se nedaří mixovat úplně do hladka, ale co je zajímavý - kousky teď sní v domácím jídle, kdežto když koupím skleničku "pro pokročilé", tak tam ty kousky jsou taky ale tam to nesní. Takže je to s ní sranda. Ale začla teď s jídlem taky zlobit, jí málo a dělá u toho skopičiny, kdyby jí byly 3 roky tak přísahám, že se neudržím a jednu jí plácnu. Nakrmit ji je o nervy, šermuje rukama, kope nohama, různě se zaklání. Když se mi podaří trefit se lžičkou do pusy, tak půlku vyplivne a hned do pusy strčí nohu nebo ruku a vzápětí si jídlo namatlá i do očí. No je to s ní fakt boj, nestíhám ji pacifikovat. Zkouším na ni důrazné "ne", když si cpe do pusy nohy nebo ruce, ale myslím, že tomu ještě nerozumí.
Už teď je zřejmý, že tohle dítě bude fakt oříšek, je jiná snad úplně ve všem. Starší byla taková hodňoučká od narození, klidná, žádné potíže s ní. S touhle bojujeme od samýho začátku. A už teď máme co hlídat, jak se staví u nábytku, tak abych ji pořád hlídala. Poděs malej. Včera jsem mluvila s jednou maminkou, jejíž holčičku jsem učila ve školce. Holčička byla značně hyperaktivní, samý úraz,.. no prý to začlo jako u nás - stavění se u opory v 7 měsících A to prý si maminka pochvalovala, jak má šikovné dítě. Teď aby se z ní zbláznila. Tak máme pěkné vyhlídky

Jsem ráda, že máte neštovky za sebou, i když teda průběh nic moc. Ať se to rychle zhojí úplně