Vyrovnat nevim, ale podivej se na to optikou dcery.

Ja jsem zarny priklad - jedinacek (proc nevim), rodice milovali maly deti tak vubec, od 13 na me tlacili, jestli mam kluka, a "to je krasny miminko, koukni", a ty dneska nejdes nikam, a sousedovic Marka je v tom, uz se tesime na vnoucata...atd. atd.

Byla jsem z toho uprimne zoufala, bavilo me se ucit se, cist a lyzovat a kde co, ale deti ...myslim, ze trauma z toho vseho mam doted. Kdyz si vzpomenu, jak byli nestastny, ze vsechny moje spoluzacky z VS meli deti hned po skole, pripadne jeste ve skole a ja nic.

Ja teda nakonec deti povila, na tehdejsi pomery celkem pozde a jsem rada. Ale to je jina story
Pouceni - svym detem to nedelam a nad vnoucaty vubec nepremyslim.