Ralzinko naopak, tvoje odpověď je užitečná. K synovi se chovám jako ke zdravému, teda teď mám období lítosti, takže jsem měkčí, víc dovolim, ale vím, že to je jen moje "šokové" jednání, budu se k němu chovat i dál jako ke zdravému, ve věci bolesti se mu samozřejmě pokusim jakkoliv ulevit, ale to bych dělala i u zdravého. Jak to půjde, bude ve školce, snad se s nimi domluvím.
S kontaktováním jiných stejně postižených teď určitě chvíli počkám. Chci být do te doby s jeho stavem srovnána, uvědomuju si, co píšeš, je to jeden z důvodů, proč nechci hned nic takového podnikat.
Děkuju