U holky 4. třída to řeším tak, že jsem ji přestala kontrolovat a důrazně jí opakuju, že je to na ní. Ona je chytrá, známky má dobré, takže hrozí maximálně dvojky. Zapomíná neskutečně (jak píše Juliet), už má limit pro zapomínáky skoro naplněný. Jak přešla odpovědnost na ni, tak to funguje tak, že najednou se vztyčí od jiné činnosti a s děsem v očích začne přemýšlet, že něco nemá nebo neudělala. Dnes ráno opět vstala s nešťastným pocitem, že si myslí, že něco zapomněla, ale neví co. Jsem zvědavá, s čím přijde. Takže při mé systematické kontrole byla spokojený flegmatik a teď je trochu nervus, takže co je lepší. Na systematickou sebekontrolu si nezvykla. Pořád jí připomínám, jestli není lepší každý den si udělat přípravu do školy, vzít do ruky ty sešity, co potřebuje na druhý den, kouknout na to, co brali, aby si připomněla, jestli po nich učitelka něco nechtěla. Než na to prdět a pak mít takové záblesky z podvědomí. Zatím neřeší, nosí pořád všechno v aktovce, přípravu nedělá, nechává knihy ve škole. Marná snaha.