Asi se mojí radou stejně řídit nebudeš - tzv. nedá Ti to, ale já osobně bych si nad celou záležitostí umyla ruce a veškerou energii bych zaměřila jiným směrem, pokud možno sama na sebe a na svoji rodinu.. Já jsem byla v podobné situaci, " zdědila " jsem manželovu babičku, ta nás sice taky pomlouvala( to je asi normální rys stáří), ale vzhledem k tomu, co dala manželovi a našim dětem, jsem se o ni postarala až do konce a ráda, i když bych si volný čas dovedla představit trávit i jinak - babička ale nebyla takhle hrozná jako popisuješ tetu. Jestli Vy se sestrou za to nemáte prakticky nic, dělá Vám ze života peklo, dělala ho i Vaší mamince, neváží si Vaší práce a jiní lidé ji ponoukají proti Vám, klidně bych ji těm dobrým duším přenechala od A až do Z a bylo by. Není žádná povinnost starat se o někoho, kdo Vaši pomoc odmítá, jestli byla děsná předtím, tak teď se to rozhodně lepšit nebude a odnesete to Ty a sestra zdravím a podlomenou psychikou - vím o čem mluvím.