Přidat odpověď
U nás to bohužel ještě až tak rozhodnuté není.. Já tedy jsem rozhodnutá bojovat, protože mi to za to stojí, ať už kvůli tomu vztahu, nebo kvůli dětem. Bohužel manžel s tím bojuje, neví, co má dělat, protože sedí na dvou židlích zároveň. Nedokáže jí ublížit, protože jím prostě momentálně ovládají hormony a zároveň lituje toho, co to udělalo mezi námi. Ale myslí si, že už by se to nikdy nedalo dát dohromady, že bych ho neustále podezírala a že by to stejně šlo do kytek. Takže buď mi tím už dává najevo, že je rozhodnutý, vzdává to a půjde tou jednodušší cestou a nebo má opravdu strach, že to neklapne. Slyšíme to totiž ze všech stran, sama jsem byla v poradně, i u psychologa, on byl také u psycholožky a všude jen slyšíme, jak už to nikdy nebude jako dřív, že je důvěra v háji, že ho stejně budu podezírat a pořád dokola. Takže je celkem těžké přesvědčit ho, že je možná i jiná cesta a že pokud je kvalitní základ, je možné zvládnout cokoliv.
Předchozí