Tak teď jsi popsala naší matku. Překrucuje, popírá, to nikdy neřekla, já jsem tohle neřekla, tohle se nikdy nestalo. V 18 jsem se stěhovala z domova s přesvědčením, že jsem naprostý debil. Do toho se poslední roky vzteká, ječí po nás kvůli kravinám - např. v nákupním centru žádný takovýhle krám není a hotovo (ječí). Když její partner po chvíli přitaká, že vlastně jo, ten krámek je tam a tam - dělá z ní debila a najednou je proti ní - cituji.

Jsme 3 sourozenci, takže navíc hrajem roky tichou poštu. Máma se ptá, co je nového, řeknu jí banální věc, třeba že jsem začala chodit cvičit. Matka přetlumočí bratrovi, že jsem úplnej idiot, protože jsem začala chodit cvičit a myslím si, že to teď po třicítce nějak vytrhnu a budu za modelku. Bratr vstřebá informaci, že jsem idiot a řekne to sestře. Sestra to řekne mně.

Myslím, že s tím nejde nic dělat. Snažím se nepřijímat zprostředkované informace, někdy tomu nejde včas zamezit.