Jelikož pracuji v nepřetržitém provozu,tráví syn dost času z babičkou,které je 88 a ta je věřící,takže nevyrůstá úplně ateistickém prostředí.No jinou práci neseženu a musím uživit sebe a syna,řešení jiná práce,tím pádem víc času není řešení.

Ale asi jako věřící,bych mohla být na socialce,syn věčně hladný,ale bylo by to ok.

Syn je nadšený fotbalista a dost mu to jde,začal v 5 letech,chyba,přece se nemohl tak malý rozhodnout,že ho to baví,a já jsem neskonale špatná matka,protože ho v tom podporuji.

Nebo na toto měl dost rozumu se rozhodnout?