Duchovne advent nijak neprozivam. Zkraje prosince se snazim promyslet a udelat nakupy darku a zasob, abych se nemusela mackat mezi ostatnimi zoufalci tesne pred vanoci. Pecu docela hodne, myslim ze to k vanocum patri, deti to miluji.

Nedavno me tady rozbrecela jedna vzpominkova diskuse, chtela jsem reagovat, ale ja v praci neprispivam. Maminku ani babicku uz nemam, vyrostla jsem v uzasne 4 generacni domacnosti, pred vanoci byla plna chodba chladicich se plechu, makovniky, strudly, vanocky, cukrovi....achjo... muj nejvetsi adventni boj (mamka a babicka zemrely kdyz mi bylo 30 tyden po sobe) bylo vyrovnat se s realitou, ze jedna zena, to jako ja, proste nema ve sve moci udelat vanoce tak, jako kdyz jsme na to byly 4. Ze to vse, na co jsem byla zvykla proste neni, protoze se to neda ani stihnout ani snist. Snazim se byt v pohode a predat detem trochu te byvale tmosfery a navic trochu prakticna se z toho jaksi nepo...

Jdine co absolutne nepredavam je vanocni uklid, mamka byla schopna den pred stedrym dnem obratit barak vzhuru nohama Mam cisto porad,potrebuju jen "navic" vycistit lustry to bude pulhodka ktera me fakt neboli