Šuplíku, letos mě donutil můj zdravotní stav...Mrzí mě to, mám ráda doma uklizeno a cítit vůni leštěnky a větviček a čerstvě pečeného cukroví, v oknech výzdobu, kterou tam daly děti, na stole adventní věc, na zápraží nazdobený květináč, dárky schované ve skříni... Dárky většinou kupuji v listopadu, všechno vymyslím, objednám nebo obětuji jedno až dvě odpoledne a proběhnu město a všechno nakoupím najednou. Na besídkách pravidelně zamačkávám slzu, dojímají mě moje děti recitující básničky, ale i děti, které znám od vidění. Dneska jsem šla s dcerou na vystoupení pro místní důchodce a rozbrečeli mě prvňáčci recitující básničky. Děti jsme dopoledne vzali k živému betlému a po městě jsme si prohlíželi výzdobu. Ale nemám ani zadělaná těsta ( jiné roky už mám perníčky, základ lineckého a pracny), ani uklizeno, dárků tak půlku.