Souhlasím s Grainne. Ať se budoucí pěstouni mrknou na způsob předávání dětí z pěstounské péče na přechodnou dobu na webovky věnované rané pěstounské péči, tam by měli získat základní odhad (kdysi to tam bylo, nevím, jak teď), event. ať se ptají i samotné současné pěstounky - většinou spolupracují s nějakou zastřešující organizací ještě i mimo OSPOD, kde jim mohou podat informace, lépe je připravit na to, jaký průběh předávání může mít. Třeba nejde o zlou vůli ani o nezvládnutí předání pěstounkou, ale spíš o nepochopení nastavení celého procesu. Tu délku a pozvolnost bych taky viděla spíše jako důsledek ohledu k dítěti - ani batolata vyrůstající v harmonických rodinách nemusejí dobře reagovat na zájem a fyzickou blízkost pro ně cizího člověka, kterého znají jen týden. Pokud by dítě procházelo nějakými dalšími traumatizujícími zkušenostmi, nakonec by následky museli nést především jeho trvalí pěstouni, asi je v těchto případech pomalý postup bezpečnějí.