ad komunikace s neslyšícími. znova opakuji, nevím o dotyčném pánovi nic. pokud mu ovšem poškodilo, že při mluvení "křičel", tak tu komunikaci bude mít sakra stíženou, protože ono holt neslyšící často "křičí", neumí hospodařit s dechem a vůbec třeba i při mluvení působí dojmem mentálně retardovaných, ačkoli mají intelekt zcela v pořádku. pokud se s tím úředníci neumí vyrovnat, tak neslyšící má komunikaci s úřadem sakra stíženou.

mmch nedávno jsem byla na přednášce jednoho neslyšícího. byl naprosto úžasný, uměl odezírat a používat mluvenou řeč, měl perfektní slovní zásobu (což není samozřejmé, často je v důsledku neslyšení i ta slovní zásoba omezenější, než u lidí slyšících), přednášení ho evidentně bavilo... ale i tak se dalo slyšet, jak je pro něj mluvení postupem času čím dál tím víc fyzicky náročnější a to do té míry, že velice rychle dokázal viditelně propotit košili (a nebylo to vedrem). pro mne bylo náročné ho poslouchat a nepochybuji o tom, stejně tak pro něj bylo náročné sledovat naší odezvu.

a o dostupnosti tlumočníka dost pochybuji, nebyl s nimi v téhle kauze stále nějaký problém? neměli prarodiče problém s tlumočníkem? nesměli rodiče s dětmi mluvit česky, aby byla kontrola, o čem se spolu baví?

nicméně jinak jak jsem psala - důvodů, proč se otec nezajímá, může být spousta a jak bylo podotknuto, po rozvodu se tak zachová pro mne až překvapivě hodně otců, včetně těch, které se před rozvodem o dítě celkem i starali