Cita: "Bez penez do hospody nelez a do Norska nejezdi davat detem pres prdel.
[...] Pokud je oddeli od spatnych rodicu, bude to pro ne pozehnani, nebudou trpet. My nevime, co se tam stalo."

Myslím, že tohle je jádro pudla celý diskuse. Někdo si asi myslí, že kdo dítě občas plácne, je špatnej rodič, ergo pro děti bude požehnáním, když je od takových rodičů odříznou a daj na totální převýchovu spojenou s vymejváním mozku. Protože zákaz styku a povolení k minimálnímu styku pod dohledem, se zákazem komunikace v mateřštině je praktika, která vymejváním mozku je.

No a proti stojej jiný, co zastávaj názor, že požehnáním to není a nucený přesazení do cizího květináče není adekvátním řešením toho občasnýho plácnutí, se kterým tady mimochodem nikdo souhlas, pokud vím, nevyjádřil.

Obě strany stojej na svým, Cita asi vedena svýma sympatiema k Norsku obecně, ostatní zděšením plynoucím z toho, jak je možná, že se s dítětem zachází v podstatě jako s věcí - a protože to věc není, je to myslící tvor, je to spojený s resetováním části osobnosti. Myslím, že dál argumentovat navzájem vůči sobě už je zbytečný.