"V Cesku deti umira mnohem vic. Jednou se o tom napise v novinach a tim to hasne. Ale hlavne, ze krev neni voda...pfff.."

Pokud je povědomí o závažnosti týrání dětí v Norsku na vysoký úrovni, je to potěšitelný, a že v Česku je pořád nedostatečný, osobně nepopírám a netěší mě to.

Ale to nemá co dělat s otázkou, nakolik jsou biologické vazby důležitý (resp. rodinné vazby, učiněné v období života od narození do odebrání), a kde by měl bejt práh odlišující, kdy důležitý bejt přestávají. Tedy kdy a čím je extrémní zásah, jakým odebrání dětí je, oprávněnej.