Cito,


já např. věřím tomu, že nemá ani cenu ti tohle psát, ale teď ty sama píšeš "věřím tomu", jenže ti postižení vypovídají velmi často o tom, že jim děti vzali bez jakéhokoli varování či "práce s rodinou" (což se pořád omílá na stránkách BV či vyjádření jejich ministerstva a vylvyslankyně). I ten právník a psycholog o tom mluvili, a to nejsou postižení a navíc jsou místní.

A jak už tady bylo zmíněno, za války mnoho lidí taky nevěřilo, že existují koncentráky. Prostě to bylo pro lidi až příliš zrůdné než aby si vůbec připustili, že něco takového může existovat. Ani sami Židé tomu nevěřili a proto jich zahynulo tolik a proto nebojovali a neutíkali. Oni totiž vůbec netušili, jaký je rozsah toho zla. Sice přirovnávat tyto případy ke koncentrákům je přehnané, ale je tam ten stejný prvek - ta víra obyčejných lidí, že přeci něco takového není možné a že to jsou jenom zkazky. A přesně tohle tady předvádíš ty a Mila (která navíc žije ve Stockholmu, takže o Norsku ví přibližně stejné nic jako my v Čechách a přitom jeho úřad obhajuje stejně zarputile jako ty).