Já tě tedy taky nepotěším. Synovi je nyní 17,5 a je to stále stejné od jeho narození. Od jeho snad čtyř let jsme chodili k psycháoložce, později i psychiatričce.
Neradost, negativismus je jeho základní povahový rys, takto to má od psycholožky v papírech od jeho cca 6 let. Navíc je velmi uzavřený, co se děje ve škole se dozvídám od matky jeho spolužáka. Žádné výrazné zájmy nemá, tj. není prakticky čím ho motivovat. Nezná slovo kompromis, neumí vyjednávat, do všeho jde "tvrdě", vidí primárně svůj zájem.
Je mi ho líto, vidím, že má problémy sám se sebou, okusuje si nehty, od asi deseti let kouří, ale on k sobě nikoho nepustí a nesnáší, aby se ho kdokoliv dotkl, nemá rád kolektivní sporty (ve škole je ignoruje, tudíž je má neklasifikované, což je problém vždy před vysvědčením)