My máme téměř sedmiletou a jedenáctiletou. Domluvit se umějí dle toho, jakou mají náladu. Některé dny jsou s nimi v pohodě, jiné jsou náročnější - nejméně mám ráda dny, kdy jakoby se domluvily - jeden den prudí jedna a druhá je zlatá a druhý den si vymění role
Já mám metodu takovou, že když začnou prudit opravdu hodně, tak maminka nebo tatínek jim vymyslíme nějakou práci - to "milují" a vesměs se velmi rychle domluví

Nicméně bydlíme rok a pár dní v malém městečku v RD a snesitelnost dětí se o hromadu procent zlepšila. Chodí samy ven,- kola, koloběžka, míč, návštěvy kamarádů... teď když napadl sníh, tak celé dopoledne malá řádila na bobech před domem s chlapečkem od "sousedů", odpoledne jsme s ní byli na hodinu bruslit a mezitím o ní více méně nevíme. Starší dcerka odjela včera na 3 dny na chatu s vrstevníky do hor... kde jezdí plavat, koně, sami si topí...

Když jsou doma a je venku opravdu ošklivě a nechtějí jít ven, tak mají každá svůj pokojíček a mohou se realizovat dle svých přání - stavebnice - často staví něco dohromady nebo si hrají společenské hry; jindy je každá u sebe a hrají si každá sama nebo si čtou... Samozřejmě jsou svátky, takže mohou kouknout při odpočinku i na nějakou pohádku...
A když se domluvíme čteme spolu, zahrajeme si společně nějakou společenskou hru, zajdeme na procházku se psem, jedeme společně na návštěvu...

U nás opravdu hodně pomohlo přestěhování se "na vesnici" a osamostatnění se dětí.

Já osobně bych vcelku rozhodně neradila dětem plánovat každou minutu času. Neumím si to představit.