Nemůžu nereagovat..Jsem sama s 2 dětmi, bez pomoci babiček, bez auta, ex s minimálním zájmem a platící minimální výživné, pracuji jako učitelka a k tomu si musím dodělávat VŠ...Padám na ústa a připadám si sama sama sama a zoufale sama. A zoufalé ženy dělají zoufalé věci....Tak jsem také zkusila seznamky, protože na cestě ze školky nebo ze školní družiny asi nikoho nepotkám...Po X setkáních jsem na začátku vztahu, který je sice komplikovaný, ale možná s budoucností...Musím doufat, jinak bych už nedokázala fungovat....Takže, jsi-li v mé situaci a nemáš okruh známých, kde by se dal někdo najít, nezbývá asi nic jiného než seznamka. Jo a na první setkání jsem sebou měla 3 letou dceru - starší byla na táboře a jak říkám, hlídání nemám....Přítel (nyní již) to zvládl s úsměvem, dokonce spolu probrali hračky a oblíbené pohádky...