Můj syn měl soutěže rád. V mladším věku, o němž je řeč, v pubertě už by ho to samozřejmě nebralo. Tipuji, že proto, že soutěž má v sobě prvek vzrušení a napětí, může se při ní spontánně vykřiknout a vede k cíli, který je pro dítě čitelný (mohu vyhrát) - což jinak ve vyučování moc nezažije.
Tím nevysvětluji vzdělávací přínos soutěží, ani netvrdím, že jsou pedagogicky správně, je to jen pohled dítěte.