Pokud to jsou ty výkyvy nálady a ne pravá deprese, tak znám moc dobře. Tohle těhotenství jsem si užila pořádně a mé okolí také. Krom tradičních hormonálních výkyvů mě sžíral strašný strach, že to zase celé dopadne špatně a budu se zase muset z toho hrabat ven. I přes obří nechuť dělat cokoli mi pomáhal pohyb- vyrazit na ostrou procházku jen se psem bez dětí, fyzicky se vyčerpat v bazénu, vyrazit s kamarádkou, která je schopná se bavit o jiných věcech než o dětech a těhotenství, s manželem ve dvou na večeři. Drž se, uteče to rychle.