mě brát děti, neřvu, střílím ...

Přiznávám, že veškeré naše okolí sleduje všechny tyto kauzy, ať v ČR či v Norsku, se silným znepokojením, a že se navzájem ujišťujeme, že máme kontakty na právníky, a uklidňujeme tím, že na právní zastoupení máme dost rezerv. Protože ono se může někomu okolí znelíbit cokoliv, a pomluva je jako flus, ulpí jak na špinavém, tak na čistém. Protože jsem zažila kdysi už proti sobě takovou pomlouvačnou kampaň, že si přede mnou lidi fakt uplivávali, a znala jsem tu bezmoc, že se nedá do světa vykřičet, že je to všechno úplná blbost, naprosto soucítím s obětmi jakékoliv fluso-domněnkologie.

Ve středověku například soused udával souseda, rodina udávala rodinu, při čarodějnických procesech, pravdy na tom nebylo za mák - asi by dneska nikdo nevěřil, že děvečka uhranula krávu, a proto musela na hranici - motivací byl majetek, pomsta. Takže to známe co lidstvo po Zemi chodí. Čemu se divíme? A čemu se diví ti kati, že se bráníme a říkáme, že dneska se žije jinak?