Violo - mám prvňáčka s lehčí expresívní dysfázií, diagnózu máme v papírech od 3,5 let, ale už po 3.roce to bylo jasné, kam to směřuje...jaký je výhled, to ti asi nikdo moc neřekne, záleží to na spoustě věcí, každý dysfatik to má namíchané jinak, má problémy v jiných oblastech, jde dopředu jiným tempem...můžu ti napsat jak to bylo u nás...ve 3,5 letech měl jen pár jednoduchých slov - hají, hačí, ham, tam apod...a teprve začínal spojovat 2 slova dohromady, od těch 3,5 let jsme chodili pravidelně na logopedii, pak ve 4,5 nastoupil do speciální školky, hlavně proto, že nesnášel větší kolektiv, tam jich bylo jen 10 ve třídě, logopedii měli každý týden individuálně, každý den skupinově, k tomu každé dítě mělo IVP a podle něj s ním rozvíjeli oslabené schopnosti, jezdili na hipoterapii, chodil k nim canisterapeut s pejsky...ty dva roky mu daly hrozně moc...dělal obrovské pokroky....dneska chodí do první třídy, nosí samé jedničky, dysfázii má psanou už jen zbytkovou, ve škole nemá zatím problémy s ničím, dokonce i celkem hezky píše klasické psací písmo, se čtením a počítáním taky žádný problém...zatím to vypadá, že poruchy učení se nám vyhnou....ale může se něco objevit ještě i později, až bude učivo náročnější, s tím počítám...chodí do logopedické třídy, kde je 8 dětí, mají 2 hodiny logopedické péče v rozvrhu navíc a pravidelně si je bere logopedka i individuálně...Syn už mluví skoro normálně, umí už i R a Ř, dolaďujeme už jen drobnosti....mohl by být klidně asi i v běžné třídě, ale je hodně citlivý, ve velkém kolektivu je ve stresu a hůř se soustředí, je hodně úzkostný...proto jsme zvolili tuhle třídu, jedou podle běžného programu, co jsem tak srovnávala s ostatními, tak o moc pozadu nejsou....do třídy od 30 dětech bych ho nedala ani náhodou...tady je spokojený a v klidu... Takže takhle to vypadá u nás, jiní ti napíšou zase jiný příběh, každý to má jinak, asi nejsou dvě děti s dysfázií, které by byly stejné...