Přidat odpověď
Libiku, vede to k ochránění zázemí a sebe sama. Například v našem případě to zachránilo mé manželství - tím pádem má dnes syn (pokud o to zrovna stojí) kam přijít na kafe, případně se ohřát, pokud zrovna sqotuje - což při dnešních teplotách není nic moc. Výjimečně se může osprchovat nebo si vyprat. Ale toť vše. Nemá klíče od bytu, nemůže tu zůstat bez mé nebo manželovi přítomnosti, nemůže tu přespat.
Ze začátku prosil a sliboval, jak už všechno pochopil a jak už se změnil a bla bla bla. Pokaždé to skončilo stejně - začínal studovat 3x střední školu. Vydržel max do pololetí, kdy buď odešel sám, nebo byl pro nadměrnou absenci vyhozen. jeho pobyt v domácnosti vždy skončil zmizením peněz či vybavení. A když už to vypadalo, že se s manželem vážně rozvedeme, a já s dětmi se odstěhuju daleko k rodičům (přes 200 km), kde budu mít zázemí, tak jsme syna definitivně vyhodili a už přes rok žijeme bez něj. Vztahy jsme v rámci možností zachránili a syn má zodpovědnost opravdu jen sám za sebe, stejně jako my máme naši zodpovědnost k sobě a našemu manželství.
Předchozí