můj syn u klinické psycholožky měl kreslit rodinu, vztekle práskl tužkou i papírem a stoupl čelem ke zdi, dupal,vztekal se, že on už rodinu malovat nechce a nebude - bylo mu 8
já jsem zírala, tak vzteklýho jsme ho v životě neviděla, fakt jsem nevěděla, co dělat, cítila jsem se trapně, že nevím, co dělat
psycholožka zajásala, že to je v pořádku, ať je nechám pár minut samotný, a synáček se uklidnil, maloval svoje oblíbený vlajky a psycholožka ho nemohla vynachválit, jak je strašně šikovný a má vlastní názor

ale dostat se do spárů blbe, mohl z toho vyvodit, že nenávidí rodinu