víš, z jednoho kabátku by nedělala takový problém, prostě by ho odmítla nosit, protože je hezká a v tomto jí to nesluší, tak to nosit nebude a radši půjde v rozbité bundě nebo bez ní, ale ten kabát si na sebe nevezme - takovou reakci bych brala jako celkem v pohodě, ale jí nejde o ten kabát, ten to jen zdůraznil a dosvědčil jí, že má pravdu, v jejích očích

můj malý mi taky umí říct, že mě nemá rád a vzápětí potřebuje slyšet, že já ale ho ani, jenže on má problém, který řešíme dlouhodobě a je strašně těžký ho vyřešit dobře, ale ty reakce jsou právě takový, že si najde něco, co bude řešit, aby nemusel řešit to, co ho skutečně trápí
až mi to dojde, tak si povídáme o něčem, co zdánlivě vůbec nesouvisí s tím aktuálním problémem, jenže je to právě ta dlouhodobá věc, on si to ani nemusí uvědomovat

a po půlhodině ujišťování a rozebírání toho skutečnýho problému se uklidní a je zase pár dní klid a neřeší tu zástupnou věc. Najde si jinou a já zase musím přijít na to, že se zase plácá v tom původníma toto je zase jen zástupný a ne skutečný

a tak pořád dokola a u nás asi navěky
a tvoje malá mi to připomíná, navíc jsou stejně staří, v březnu 8